Kontaktní údaje
Městský úřad
Adresa
nám. Dr. E. Beneše 85
431 51 Klášterec nad Ohří
Kontakty
Tel.: +420 474 376 001 - 3
Fax.: +420 474 375 613
E-mail: info@muklasterec.cz
Webmaster: klnoviny@klnoviny.cz
IČO: 00261939
Úřední hodiny pro veřejnost
- Pondělí 07 - 17 hodin
- Středa 07 - 17 hodin
- Pátek 12 - 14.30 hodin
Ankety
Momentálně žádná anketa neprobíhá.
Info pro občany
Výběrová řízení
Důležité dokumenty
Závěrečný účet města za rok 2009
Katalog sociálních služeb 2010Územní plán města Klášterce nad OhříObčan a územní plánováníZměna č.1 regulačního plánu památkové zóny Klášterec nad Ohří
Změna č.4 územního plánu sídleního útvaru Klášterec nad Ohří
Změna č.6 územního plánu sídleního útvaru Klášterec nad Ohří
Kronika města 1998 Kronika města 1999 Kronika města 2000 Kronika města 2001-02 Kronika města 2003 Kronika města 2004 Kronika města 2005 
Historie a současnost
- Česká správa sociálního zabezpečení
- Česká daňová správa
- Česká inspekce životního prostředí
- Krajská hospodářská komora
- Okresní soud v Chomutově
- Portál veřejné správy
- Regionální informační servis
- Úřad práce Chomutov
- Ústecký kraj
- Zákony on-line
Historie města
15. století
a začátku 15. století však u osady nastal značný rozvoj a jeho význam tak začal stoupat. Tento rozvoj nezastavily ani husitské války, které se krajem přehnaly ve 20. letech 15. století. Proč se Klášterce válka nijak nedotkla, nám není zcela jasné. Důvodem, proč se husitská vojska Klášterci vyhnula, je zřejmě fakt, že zde již neexistoval klášter.
oku 1431 bylo perštejnské panství rozděleno mezi Aleše a Viléma ze Šumburka. Klášterec při tomto dělení připadl spolu s dalšími vesnicemi Vilémovi, který si později na Klášterním (Kláštereckém) vrchu postavil hrad Nový Šumburk (zcela dokončen byl roku 1435). Odtud pak Vilém spravoval své nově vzniklé panství. Růst Klášterce nadále pokračoval a v polovině 15. století je již uváděn jako městečko. V této době se zde každou středu konaly týdenní trhy, na kterých své zboží nabízeli pouze místní řemeslníci a obchodníci. Hlavními zemědělskými plodinami, které se pěstovaly na zdejších polích, byly obilniny, len, čočka, boby, konopí apod., na panských poplužních dvorech se chovaly ovce, dobytek a koně. Každý sedlák musel odvádět dávky a byl také vázán robotní povinností, v této době však byly tyto povinnosti ukládány v rozumné míře, a poddané proto nijak výrazně nezatěžovaly.
 |
 |
 |
červnu roku 1449 prodal Vilém ze Šumburka většinu svého panství Vilémovi z Ilburka. Kupní cena rozlehlého panství činila 1850 kop pražských grošů. Vilém z Ilburka se však dosti zadlužil, a musel proto panství již v roce 1453 postoupit bratrům Apelovi, Bussovi a Bernhardovi z Fictumu, Andreasi z Caffungku a Nikolasi Pflugkovi. Fictumové se pak se svými dvěma spoluvěřiteli vyrovnali a stali se tak výhradními vlastníky panství Nový Šumburk - Klášterec.
od Fictumů pocházel ze Saska. Apel z Fictumu patřil k předním rádcům knížete Viléma Saského. Roku 1451 však spolu se svými bratry upadl v nemilost, a proto s nimi uprchl do Čech. Rod získal brzy značný majetek a vážnost a mezi českou domácí šlechtou rychle zdomácněl. Fictumové vlastnili panství Nový Šumburk – Klášterec až do roku 1620. V druhé polovině 15. století si klášterečtí vařili vlastní pivo, vyráběli slad a provozovali další živnosti, kterými porušovali tržní míli královského města Kadaně. Tržní míle spočívala v zákazu provozování řemesel, vaření a čepování piva, konání trhů apod. v určité vzdálenosti od královského města, aby se tak nepoškozovaly jeho hospodářské zájmy. Klášterec tento zákaz, pravděpodobně s tichým souhlasem pána, porušoval, za což byla celá obec roku 1493 dokonce žalována u zemského soudu kadaňským purkrabím. Tato žaloba však nakonec vyšla naprázdno a Klášterec se tak dál těšil z "předčasně" nabytých práv. Oficiálně první privilegia dostalo městečko až roku 1502 od Felixe z Fictumu.