Oficiální web města Klášterec nad Ohří

Historie a současnost

• Naše město
  • Úvodem
  • Historie města
  • Památky
  • Symboly města
  • Klášterecké noviny
  • Služby občanům
  • Mapa města
  • Historie porcelánu
  • Osobnosti
  • Přilehlé obce
  • Zaniklé obce
  • Partnerské město
• Městský úřad
• Samospráva
• Lázně
• Průmyslová zóna
• Kultura
• Sport
• Školství
• Bezpečnost
• Doprava
• Příroda
• Zdravotnictví
• Sociální péče

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Česká daňová správa
• Česká inspekce životního prostředí
• Krajská hospodářská komora
• Okresní soud v Chomutově
• Portál veřejné správy
• Regionální informační servis
• Úřad práce Chomutov
• Ústecký kraj
• Zákony on-line

Památky města

Zámek Klášterec nad Ohří

Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum postavil na břehu Ohře prostý panský dům. Okolo roku 1560 bylo započato s výstavbou šlechtického sídla a vzniklo dnešní průčelní křídlo, krátce nato byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Iniciátorem těchto změn a zřejmě také renesančních štukových kleneb v přízemí byl Kryštof z Fictumu.

Po bitvě na Bílé hoře koupil panství, konfiskované rodu Fictumů, tyrolský šlechtic, svobodný pán hrabě Kryštof Štěpán Thun. Po jeho smrti připadl všechen majetek jeho synovci Janu Zikmundovi. Za něj byl zámek roku 1639 postižen velkým požárem, když se z něj snažili císařští vypudit švédská vojska. Kromě zámku lehla popelem celá obec Klášterec.

Renovaci zámku uskutečnil až další z Thunů – Mikuláš Osvald. Barokní úpravy se v roce 1666 ujal italský stavitel Rossi Da Luca a architekt Carlo Lurago. Renesanční stavba tak získala barokní podobu čtyřkřídlého jednopatrového zámku s obdélným nádvořím. Součástí areálu se stal i farní kostel Nejsvětější Trojice. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. V téže době byla kolem zámku založena rozsáhlá zahrada se salou terenou, sochami a zámeckou kašnou, zdobenou sochou Tritóna od J. Brokoffa z roku 1686.

Zámek pak zůstal nezměněn do požáru v roce 1784, kdy mu dal architekt August Grueber klasicistní podobu a provedl pozdně barokní úpravy interiérů. V roce 1817 byl v jižním křídle přistavěna terasa.

Další výraznější zásah do vzhledu způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858 od Václava Hagenauera. Zámek tehdy dostal dnešní anglickou pseudogotickou podobu. Nová fasáda překryla sgrafitová psaníčka, původně pokrývající všechny stěny zámku.

Hranolová věž v severovýchodním rohu byla zvýšena o jedno patro a opatřena novogotickým cimbuřím.
Za druhé světové války byla v zámku kasárna německé armády, což mu značně uškodilo. V roce 1945 se stal zámek majetkem Československa, prošel odbornou rekonstrukcí a v září 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukcí prošel zámek v letech 1992 - 1994 na náklady města Klášterce nad Ohří.

Fotogalerie - zámek