Oficiální web města Klášterec nad Ohří

Příroda

• Naše město
• Městský úřad
• Samospráva
• Lázně
• Průmyslová zóna
• Kultura
• Sport
• Školství
• Bezpečnost
• Doprava
• Příroda
  • Přírodní památky
  • Psí útulek
• Zdravotnictví
• Sociální péče

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Česká daňová správa
• Česká inspekce životního prostředí
• Krajská hospodářská komora
• Okresní soud v Chomutově
• Portál veřejné správy
• Regionální informační servis
• Úřad práce Chomutov
• Ústecký kraj
• Zákony on-line

Přírodní památky

Krušné hory

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Krušné hory vstupují na území chomutovského okresu v oblasti svého nejvyššího vrcholu Klínovce (1244m).Odtud se táhnou k severovýchodu jediným celkem plochým hřebenem, který není narušen většími výběžky.

Na sever do Saska sestupují Krušné hory pozvolna a stupňovitě, k jihu do Čech však spadají velice prudce. Nejvýznamnějšími krajinnými dominantami jsou Macecha (1113 m), Vysoká seč (1006 m), Velký Špičák (965 m), Měděnec (910 m), Jelení hora (994 m), Poustevna (825 m), Kamenná hůrka (880 m), Mezihořský vrch (916 m) a Jedlová (853 m). Pohoří tvoří několik údolí, k nejvýznamnějším patří Prunéřovské, Bezručovo a Telšské údolí. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům.

Pro milovníky zimních sportů přinášejí Krušné hory skvělé podmínky pro vyžití. Středisky zimních rekreace jsou například Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec, Telnice a mnoho dalších. Krušné hory skýtají také mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku nebo cyklistické výlety.

Fotogalerie

Zoologicky patří Krušné hory k zóně listnatého lesa, pro kterou charakteristické živočišné druhy vázané na rozsáhlé komplexy lesních porostů s určitým výškovým členěním. Typické pro tuto zónu jsou především třídy ptáků a savců.

Mezi savci se jedná například o jelena evropského, srnce obecného, veverku obecnou, kunu lesní nebo lišku obecnou. Mezi vzácné savce vyskytující se v oblasti Krušných hor patří plch velký a plšík lískový, kteří žijí hlavně v pásmu zalesněném buky. K exotickým savcům, kteří zde nejsou původní, lze přiřadit daňky a muflony chovaní v panských oborách. Dnes je jejich výskyt například v okolí zámku Jezeří.

Běžnými druhy ptáků jsou kukačka lesní, sojka obecná, datel černý, strakapoud malý a velký a mnoho dalších. V oblastech horských rašelinišť se dosud vyskytují tetřívci. Podél toků horských potoků hnízdí skorec vodní, konipas horský a střízlík obecný. Ve skalních jeskyních a v málo využívaných budovách lze nalézt kolonie netopýrů ušatých, netopýrů velkých a vzácněji netopýrů černých.

V dobách minulých, kdy byly oblasti Krušných hor porostlé pralesy, zde žily i velké šelmy. Jejich výskyt se od dob tereziánských a josefínských snižoval díky zemědělské činnosti. Za třicetileté války se značně rozmnožili v Krušných horách vlci, kteří však byli v 18.století vyhubeni. Stálou krušnohorskou zvěří byl i medvěd. Poslední byl však uloven v době Marie Terezie. Vzácně se v Krušných horách vyskytuje také kočka divoká.

Fotogalerie

Pásmo Krušných hor přísluší do oblasti středoevropské květeny, která je charakteristická poměrně vlhkým a chladným podnebím a na prvohorních vyvřelinách vzniklých chudých půd. Typickým porostem jižních svahů Krušných hor jsou smíšené a listnaté lesy, zvláště pak bukové. Typické pro oblast Krušných hor jsou luční společenstva a pastviny. Roste na nich velké množství zástupců trav, například psárka luční, srha laločnatá, třeslice prostřední nebo bika ve vrcholových polohách. Z ostatních rostlin jmenujme rdeso hadí kořen, prha arnika, penízek alpský, hořec ladní, vstavače a další. Mezi vzácně se vyskytující zástupce lučního společenstva patří koprník štětinolistý, který se tak hojně vyskytuje v ČR pouze zde (vzácně i v Jizerských horách a Krkonoších). Množství původních luk bylo v souvislosti se zemědělským využitím změněno na pastviny.

Doupovské hory

Doupovské hory zasahují do okresu Chomutov pouze svojí menší částí a rozkládají se na jeho západním okraji Doupovské hory jsou jedním z mála horopisných celků v Čechách téměř beze zbytku „navršených“ poměrně nedávnou sopečnou činností. Mladotřetihorní vulkány tu vychrlily obrovské množství lávy i sypkého sopečného materiálu, čímž postupně vznikl svérázný typ krajiny se spoustou malebných kopců a dalších zajímavostí.

Některé najdeme i mimo vojenský prostor na okrajích Doupovských hor a díky turistickému značení se mohou stát cílem celkem nenáročných vycházek. Od silničního a železničního tahu jsou dobře dostupné i z hlubokého údolí Ohře. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m n.m.), nejnižší bod je při Ohři u Kadaně (cca 275 m n.m.). V roce 1945 byla vyhnána většina německého obyvatelstva, takže Doupovské hory zůstaly téměř bez lidí, snahy o osídlení byly přerušeny r. 1953 vznikem vojenského výcvikového prostoru (VVP) Hradiště na většině území Doupovských hor. Ve VVP žilo roku 1991 jen 616 obyvatel. V Doupovských horách je vojenský prostor dodnes a staly se oblíbeným cvičištěm vojsk NATO. Přes vojenské využití jsou Doupovské hory jednou z nejcennějších přírodních oblastí ve Střední Evropě. Část Doupovských hor byla zahrnuta do návrhu CHKO Střední Poohří, bylo uvažováno i o vzniku národního parku na celém území. Zákonné ochraně však brání střet se zájmy vojenského využití.

Fotogalerie