Oficiální web města Klášterec nad Ohří

Památky

• Infocentrum
• Naše město
• Služby
• Lázně
• Zámek
• Památky
  • Procházka městem
  • Církevní památky
  • Sochy
• Ubytování
• Turistika
• Kultura a sport

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Česká daňová správa
• Česká inspekce životního prostředí
• Krajská hospodářská komora
• Okresní soud v Chomutově
• Portál veřejné správy
• Regionální informační servis
• Úřad práce Chomutov
• Ústecký kraj
• Zákony on-line

Církevní památky

Kostel Panny Marie Utěšitelky

Hřbitovní kostel Panny Marie Utěšitelky, dílo kadaňského stavitele Jana Kryštofa Kosche, byl postaven v letech 1743 až 1760 na místě staré hřbitovní kaple Je to rokoková stavba orientovaná od jihu k severu, řešená centrálně s eliptickým presbytářem a kruchtou na hlavní ose a se dvěma pravoúhlými bočními kaplemi na příčné ose. Dvě hranolové věže v průčelí byly postaveny až v roce 1831.

Na hlavním portálu je bohatá plastická výzdoba. Nástropní fresky jsou z roku 1789 a představují v lodi a na kruchtě zázraky Panny Marie a Narození Panny Marie, v presbytáři je iluzivní architektura a v celém prostoru postavy čtyř církevních Otců a evangelistů. Kostel byl renovován roku 1825, kdy byl vybaven novým hlavním a dvěma bočními oltáři. Všechny tři oltáře vymaloval chomutovský malíř Andres Friedrich.

Poblíž tohoto kostela při hřbitovní zdi je osmiboká rokoková kaple sloužící jako márnice. Byla rovněž postavena J. K. Koschem v letech 1764-65. V ohradní zdi hřbitova je portál se sochami andělů a s vázami z doby kolem roku 1760.

Fotogalerie - kostel Panny Marie Utěšitelky

Na hřbitově stojí za pozornost tři pomníky: první z nich pochází z roku 1923 a připomíná 104 kláštereckých mužů, kteří padli za oběť první světové válce. Druhý vznikl u hrobu 34 rudoarmějců, kteří zemřeli v Klášterci v roce 1945. Poslední pomník zhotovil současný klášterecký výtvarník Karel Meloun a tvoří jej žulový balvan s trnovou korunou a nápisem Obětem válek a násilí.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice nechal postavit Michael Oswald Thun v letech 1665 – 1670. Plány na stavbu nového farního kostela vypracoval známý italský architekt Carlo Lurago a stavbu řídil známý vlašský stavitel a vynikající štukatér Rossi de Luca. Nový kostel vysvětil pasovský biskup Václav hrabě Thun 21. září 1670.

Na obdélném půdorysu vznikl jednolodní objekt s polygonálně uzavřeným presbytářem, sakristií při severní stěně a oratoří. Zděná zvonice byla k severní straně kostela přistavěna pravděpodobně v roce 1850. Všechny velké požáry, které postihly město v letech 1726, 1784 a 1859, poškodily také kostel. V roce 1884 byla provedena velká renovace celého kostela Nejsvětější Trojice. Její součástí bylo i vymalování a nová úprava oltářů. Místní spolek divadelních ochotníků daroval kostelu barevná okna.

Na východním (vstupním) průčelí lze na portále spatřit znaky Michaela Osvalda Thuna a jeho manželky, rozené hraběnky z Lodronu. Vnitřní stěny rozčlenilo osm bočních pravoúhlých kaplí, nad nimiž vznikly tribuny. Valené klenby jsou bohatě zdobeny štukováním s ornamentálními a figurálními motivy, přičemž velká část je dílem Rossiho de Lucca. Mezi převážně barokním zařízením zaujme hlavní oltář z doby kolem roku 1670 se sochami sv. Michaela a sv. Václava a obrazy nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice.

Fotogalerie - kostel Nejsvětější Trojice

Pravděpodobně z Rakouska či Bavorska sem byla dopravena hodnotná kazatelna a některé boční sloupové oltáře. Z období kolem roku 1730 pochází socha sv. Salvátora u bočního vchodu. Po levé straně průčelního štítu se nachází plastiky Nejsvětější Trojice, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Peduánského z roku 1726. Napravo je pak mariánský sloup s pozdně rokokovými sochami sv. Barbory, sv. Jáchyma, sv. Anny a sv. Aloise z roku 1771, jehož původní stanoviště bylo naproti faře v Prunéřově. Farní kostel Nejsvětější Trojice byl dlouhou dobu veřejnosti z důvodu špatného stavu uzavřen, otevíral se pouze při mimořádných příležitostech a bohoslužby se konaly ve hřbitovním kostele Panny Marie. Město a farnost kostel společnými silami opravují. Kostel již prošel velkou opravou vnitřních fasád, štuků a instalací a 9.11.2003 byl biskupem litoměřickým, Msg. ThDr Josefem Kouklem, slavnostně znovuvysvěcen.